Ukolébavka pro monstrum

V rozpadající se věži čelí tříletá Lilia každodennímu strádání pod dohledem krutého strážce. Po dnech hladovění si opatrně vezme kousek chleba. Když ji při tom přistihnou, uteče do zámecké růžové zahrady, kde najde odpočívajícího lorda Adriana, bledého a zesláblého. Lilia nedbá na vlastní utrpení a projeví se její vrozený soucit: jemně se dotkne jeho ruky a tiše se zeptá, jestli nemá hlad. Toto nezištné gesto představuje zásadní zlom. Dokáže drobný projev laskavosti rozehřát srdce obávaného lorda? Odvíjí se příběh o nezlomnosti, skrytých poutech a tiché síle nevinnosti, ve kterém může dětská empatie přepsat dědictví chladných tradic.